|
|
Vztah pronajímatele a nájemce se zřetelem k autonomii vůle
Cilínková, Magdalena ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Práce je zaměřena na zvláštnosti vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem z hlediska autonomie vůle a jejího omezení. K nejvýraznějším zásahům dochází v oblasti nájemního bydlení, jako institutu významného z hlediska sociálních dopadů. Zvýšená ochrana nájemce má nutně za následek omezení práv druhé smluvní strany a to především skrze zásahy do autonomie vůle pomocí kogentních norem. Předmětem práce je zkoumání rovnováhy vztahu mezi nájemcem a pronajímatelem z hlediska obsahu vzájemných práv a povinností a možnosti zásahů do něj. V úvodní kapitole práce obsahuje obecné vymezení institutu nájmu. Navazující kapitoly druhá a třetí, jsou věnovány teoretickým východiskům problematiky. Stručně popisují zásadu autonomie vůle a její projevy a způsoby omezení. Čtvrtá kapitola je věnována nájmu jako institutu upravujícímu nájemní bydlení fyzických osob a východiskům významným pro postavení smluvních stran, tedy vlastnickému právu k předmětu nájmu a ochraně slabší strany. Navazující čtvrtá kapitola využívá popsané teoretické poznatky a na jednotlivých institutech nájemního práva se pokouší o vymezení vztahu pronajímatele a nájemce. Kapitola je rozdělena na tři části podle způsobu, jakým je zasahováno do autonomie vůle stran. První část se věnuje zákazu některých ujednání, druhá popisuje zákaz zkrácení práv...
|
|
|
Ochrana slabší strany v soukromém právu
Štroblová, Kristýna ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana slabší strany v soukromém právu Tématem rigorózní práce je "Ochrana slabší strany v soukromém právu". Ochrana slabšího je jedním ze stěžejních zásad současného občanského zákoníku a jedním ze základních principů, na kterých soukromé právo spočívá. S účinností nového občanského zákoníku se zásada ochrany slabší strany promítá do rozličných právních institutů a pravidel. Tato práce si klade za cíl vymezit smysl a účel zásady ochrany slabší strany v soukromém právu, její postavení v hierarchii soukromoprávních zásad a provést analýzu a rozbor jejích projevů v rámci jednotlivých pravidel a institutů na ochranu slabší strany zakotvených v občanském zákoníku. Vzhledem k tomu, že v současné společnosti spolu pravidelně a stále frekventovaněji vstupují do soukromoprávních vztahů partneři (subjekty) ve fakticky nerovném postavení, je třeba na danou společenskou situaci reagovat důrazněji než kdy dříve relevantními prostředky práva a tuto faktickou nerovnováhu tzv. "dorovnat" korektivem ochrany slabší strany. Záměrem této práce je zhodnocení aktuální míry ochrany slabší strany v soukromém právu, porovnání stávající ochrany s tou předešlou, odhalení případných nedostatků, teoretických či praktických problémů v úpravě jednotlivých institutů na ochranu slabšího a na základě provedené analýzy konečně...
|
|
|
Vztah pronajímatele a nájemce se zřetelem k autonomii vůle
Cilínková, Magdalena ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Práce je zaměřena na zvláštnosti vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem z hlediska autonomie vůle a jejího omezení. K nejvýraznějším zásahům dochází v oblasti nájemního bydlení, jako institutu významného z hlediska sociálních dopadů. Zvýšená ochrana nájemce má nutně za následek omezení práv druhé smluvní strany a to především skrze zásahy do autonomie vůle pomocí kogentních norem. Předmětem práce je zkoumání rovnováhy vztahu mezi nájemcem a pronajímatelem z hlediska obsahu vzájemných práv a povinností a možnosti zásahů do něj. V úvodní kapitole práce obsahuje obecné vymezení institutu nájmu. Navazující kapitoly druhá a třetí, jsou věnovány teoretickým východiskům problematiky. Stručně popisují zásadu autonomie vůle a její projevy a způsoby omezení. Čtvrtá kapitola je věnována nájmu jako institutu upravujícímu nájemní bydlení fyzických osob a východiskům významným pro postavení smluvních stran, tedy vlastnickému právu k předmětu nájmu a ochraně slabší strany. Navazující čtvrtá kapitola využívá popsané teoretické poznatky a na jednotlivých institutech nájemního práva se pokouší o vymezení vztahu pronajímatele a nájemce. Kapitola je rozdělena na tři části podle způsobu, jakým je zasahováno do autonomie vůle stran. První část se věnuje zákazu některých ujednání, druhá popisuje zákaz zkrácení práv...
|
host ::
RSS.